Terapie gastroezofageálního refluxu jícnu (GERD) a dalších funkčních poruch jícnu
V terapii gastroezofageálního refluxu (GERD) a dalších funčních poruch jícnu je stále častěji využívána také fyzioterapie. Funční poruchy trávicího traktu se projevují obdobně jako funkční poruchy pohybového systému - je narušena funkce. Nejčastěji je postižena mobilita (pohyb), tonus (napětí) a senzitivita (citlivost) hladké a kosterní svaloviny.
Fyzioterapie u GERD využívá principů viscerální rehabilitace. Viscerální rehabilitace se zabývá ošetřováním vnitřních orgánů (viscera) a okolních struktur (kosti, klouby, svaly, fascie) pomocí jemných a přesně cílených pohybů. Viscerální rehabilitace slouží k diagnostice i následné terapii funčních poruch vnitřních orgánů. V oblastech se sníženou nebo naopak zvýšenou hybností, napětím a citlivostí dochází pomocí terapie k obnobení či zlepšení fyziologického pohybu, které má následně pozitivní vliv i na funkci daného orgánu. Dále se v terapii uplatňují techniky reflexní terapie, respirační (dechová) a posturální fyzioterapie.
Velmi důležitou součástí je individuální léčebná tělesná výchova na domácí léčbu u GERD a možnosti autoterapie.
Co je to GER x GERD?
Gastroezofageální reflux (GER) neboli jícnový reflux je definován jako zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Někdy se tedy kyselý obsah žaludku vrací zpátky do jícnu. Nejčastěji se může projevovat jako pálení žáhy a regurgitace (hořká nebo kyselá pachuť kyseliny v krku nebo v ústech). Jedná se o fyziologický děj, který se vyskytuje v průběhu celého dne u jedinců všech věkových kategorií. Pokud se však příznaky objevují více než 2x týdně, přetrvává a působením zpětného toku žaludečního obsahu dochází ke vzniku symptomů, jedná se již o onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD), tedy gastroezofageální refluxní choroba. Významnou část pacientů (až 50%) s refluxní chorobou jícnu tvoří pacienti s normálním endoskopickým nálezem při recidivucíjích refluxních potížích (NERD)
Etiopatogeneze
Za hlavní příčinu je pokládána přechodná relaxace dolního jícnového svěrače, resp. nedostatečná funkce svěrače, který se správně nezavírá nebo se v různých časových odstupech spontánně otevírá a umoňuje zpětný návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu.
- Rizikové faktory
- Hiátová hernie
- Těhotenství
- Některé potraviny
- Obezita
- Kouření
- Některé léky
- Uložení ke spánku brzy po jídle
Klininický obraz
Hlavní příznaky jsou pálení žáhy (pyróza) a regurgitace (návrat žaludečního obsahu do jícnu, hltanu i úst).
Klinický obraz u GERD může být ale rozmanititý. Mezi další časté příznaky patří záchvaty kašle a sípání (příznaky podobné astmatu), chrapot, bolest v zádech, pocit cizího předmětu v krku, pocit, že se potrava vrací do úst, pocit „těžkého“ žaludku po jídle, zápach z úst, úbytek tělesné hmotnosti ad.
Pokud není GERD léčena, může docházet ke komplikacím.
Zánět a jizvení jícnu, vředy jícnu a žaludku, kazivost zubů a záněty dásní, chronický zánět plic, Barretův jícen a rakovina jícnu.
Diagnostika
- Anamnéza, fyzikální vyšetření
- Sonografie
- RTG vyšetření
- 24hodinová pHmetrie jícnu
- Multikanálová intraluminální impedance
- Endoskopie jícnu s biopsií
- Jícnová manometrie
- Endoskopie horní části zažívacího traktu
- Peptest ad.
Terapie
Léčba je obvykle symptomatická. Nefarmakologická terapie spočívá zejména v úpravě životního stylu, dietních a režimových opatřeních (úprava polohu při spánku, nekouřit, omezit konzumaci alkoholu a nevhodných potravin a nápojů ad.)
Farmakologická léčba využívá zejména léky označované jako inhibitory protonové pumpy (PPI), algináty, antacida, prokinetika ad. Ačkoli léky mají svůj nesporný význam je vhodné zkombinovat terapii s rehabilitací.
Při selhání konzervativní terapie je možným řešením chirurgická léčba, kdy se provádí tzv. fundoplastika. Principem operace je laparoskopické vytvoření manžety ze žaludečního fundu kolem abdominálního úseku jícnu – fundoplikace a úprava anatomických poměrů hernie a bráničního hiátu.